Jdi na obsah Jdi na menu
 


Foxík

4. 4. 2009

4.4.2009

Včera pár minut před půlnocí nás navždy opustil náš Foxík.Byl to stařičký jezevčíček,kterého jsme si vzali zhruba před půl rokem z městského útulku v Polné u Jihlavy.Foxík byl v tomto útulku dva roky.V kotci byl schovaný v boudičce a umístěn s vlčákem,kolem se šířil nesnesitelný zápach z výkalů.Hned po příjezdu domů Foxík absolvoval několik koupelí,protože zápach z prostředí ve kterém celé dva roky žil byl hrozný.Navíc byl nemocný a doslova plný červů.

Celá naše smečka ho přijala v naprostém klidu.Dokonce i hlava smečky,Míša se choval umírněně asi poznal,že Foxík si už svoje vytrpěl.A Foxík?Ten byl u vytržení.Celý ožil a všechno prozkoumával a měl celodenní,obrovský,neukojitelný hlad.Přibral na váze,moc rád se procházel po zahradě.S rozvahou starších přehlížel řádění koťat,která ho tahala za ocásek a někdy na něm i usnula.

V lednu se začal horšit.Vyšetření ukázalo,že srdíčko už nepracuje tak jak má.Foxík dostal léky a poctivě je den co den užíval.Tento pátek se mu,ale přitížilo.Návštěva u pana doktora Johanidese ve Žďáru nad Sázavou prokázala otok plic a špatnou funkci srdce.Foxík dostal několi druhů léků a my s velkou nadějí jeli domů.Večer s chutí snědl kuře a s kočičkami si dal i trochu teplého mléka.Potom si lehl a odpočíval.Pár minut před půlnocí ho ale srdíčko zradilo a Foxík zemřel.

Snad je mu už lépe a nic ho nebolí.Budeš s námi stále náš malý Foxíku.Stále je tu slyšet tvůj štěkot,tvé kroky,když si chodil po celém domě.Misky jsou dnes nezvyke uklizené.Nikdo je nerozrovnal aby zkontroloval jestli v nich náhodou kočičky nenechali nějakou dobrotu.Místečko u ledničky,kde jsi rád lehával je už prázné.Tvé srdíčko i když bylo slabé a nemocné pro nás bylo to největší a nejstatečnější srdíčko na světě.Dokázal jsi překonat spoustu zla a trápení.Nikdy na tebe nezapomeneme.Spinkej sladce,náš Foxíku.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Smutné Vánoce 2009

(Maryla, 25. 12. 2009 18:44)

Moc s vámi cítím. Můj zlatý kocourek Zrzeček umřel ráno 19. 12., přestože paní doktorka Vondráčková i pan doktor Kujal ve Žďáře taktéž dělali, co mohli. Taky mě moc bolí srdíčko, že už mi nezavrní, nepohladím jeho nádherně vzorovaný kožíšek. Nechal tu moc smutné lidičky a brášku. Snad aspoň jemu už je navždy dobře, nic ho nebolí a prohání se se svou krásnou maminkou v kočičím nebíčku. Zůstanou mi na vás jen vzpomínky, moje hodné, milé čičinky. A vám zůstanou krásné vzpomínky na vašeho milého pejska. Doufejme jen, že ten žal co nejdřív odejde...

Foxík

(Anna nováková, 26. 9. 2009 9:23)

odpočívej v pokoji